Francesco Guccini compie 60 anni!
Auguri, Maestrone!
Il 14 giugno 2000 Francesco Guccini ha compiuto sessant'anni. Non abbiamo voluto aggiungere parole inutili alle tante che già sono state dette, sia da chi lo ama che da chi non lo sopporta. Ho scelto questo modo per festeggiarlo: prendere una delle sue canzoni più famose, "Auschwitz", e tradurla in venti lingue. Va da sé che la qualità poetica delle traduzioni potrà non essere ottima, ma "feci quod potui". Le traduzioni sono del sottoscritto, ovvero di Riccardo Venturi (rventuri@sysnet.it), ove non diversamente specificato. Auguri, Maestrone, da uno di "quelli del computer"!
Blocco 1: "Auschwitz" in italiano, ebraico, inglese, francese, tedesco, spagnolo e olandese
Auschwitz (Canzone del bambino nel vento)
Son morto con altri cento
Son morto ch’ero bambino
Passato per il camino
E adesso sono nel vento,
E adesso sono nel vento.
Ad Auschwitz c’era la neve
Il fumo saliva lento
Nel freddo giorno d’inverno
E adesso sono nel vento,
E adesso sono nel vento.
Ad Auschwitz tante persone
Ma un solo grande silenzio
È strano, non riesco ancora
A sorridere qui nel vento,
A sorridere qui nel vento
Io chiedo, come può un uomo
Uccidere un suo fratello
Eppure siamo a milioni
In polvere qui nel vento,
In polvere qui nel vento.
Ancora tuona il cannone,
Ancora non è contenta
Di sangue la belva umana
E ancora ci porta il vento,
E ancora ci porta il vento.
Io chiedo quando sarà
Che l’uomo potrà imparare
A vivere senza ammazzare
E il vento si poserà,
E il vento si poserà.
Io chiedo quando sarà
Che l’uomo potrà imparare
A vivere senza ammazzare
E il vento si poserà,
E il vento si poserà.
Aushvits (Shir shel ha-yeled ba-ruakh)
Matèti keshehàyti yèled,
Matèti ‘im ‘od meòt.
Dabàrti dèrekh arùva
Veàkhshav anì ba-rùakh,
Veàkhshav anì ba-rùakh.
Be-Àushvits hàya shelèg,
Ha-‘àshan ‘alà leàt
Be-yòm khorèf kar
Veanì nisà ba-rùakh,
Veanì nisà ba-ruakh
Be-Aushvits anàshim ràvim
‘Aval shèket gadòl ehàd
Ze muzar, anì lo matsliàkh
Lehìyekh kan ba-rùakh.
Lehìyekh kan ba-rùakh.
Daràshti, kmo ha-àdam yàkhol
Lihròg et ha-àkh shelò,
‘Àval milyonòt hàyu
Be-àvak kan ba-rùakh,
Be-àvak kan ba-rùakh.
‘Od ha-tòtakh yòre,
‘Od ha-behèma he-enòshi
Enò shavè’a ‘im dàm
Ve’òd nosènu ha-rùakh,
Ve’òd nosènu ha-rùakh.
Daràshti, matày ihyè?
Matày ha-àdam ilmòd
Lekhày velò lihròg,
Veha-rùakh yafsìk levàsof,
Veha-rùakh yafsìk levàsof.
Anì dorèsh, matày ihyè?
Matày ha-àdam ilmòd
Lekhày velò lihròg,
Vehà-rùakh yafsìk levàsof,
Vehà rùakh yafsìk levàsof.
Auschwitz (Song for a child in the wind)
I died as a young child
Together with other children
By hundreds through a chimney
And now I’m in the wind
And now I’m in the wind
In Auschwitz ‘twas always snowing
The smoke rose so slowly
In that cold winter day
And now I’m in the wind
And now I’m in the wind
In Auschwitz, so many people
In silence, like in a grave
I tell you, I cannot smile
Here, in this cold wind
Here, in this cold wind.
I wonder, how can a man
Kill his brothers and sisters?
And yet, we are millions
Like dust brought by the wind
Like dust brought by the wind
And yet the gun’s still roaring
And yet the human beast has
Not quenched his bloodthirst
And the wind brought us away
And the wind brought us away
I wonder, when will it happen
That mankind finally learns
To live without killing
And the wind’ll finally stop
And the wind’ll finally stop
I wonder, when will it happen
That mankind finally learns
To live without killing
And the wind’ll finally stop
And the wind’ll finally stop.
Auschwitz (Chanson de l’Enfant dans le Vent)
J’ suis mort avec milliers,
Lorsque j’étais enfant,
Et par la cheminée
J’ai flotté dans le vent,
J’ai flotté dans le vent.
Il neigeait à Auschwitz,
La fumée montait lentement
Dans le froid jour d’hiver
Et je flotte maintenant,
Je flotte dans le vent.
Combien y avait de gens,
Mais le silence était trop grand,
C’est bête, je ne peux pas
Sourire dans ce vent,
Sourire dans ce vent.
Je dis, Comment peux-tu
Tuer ton frère, ta soeur;
Y a des millions, cependant,
Qui flottent dans le vent,
Qui flottent dans le vent.
Le canon gronde-t- encore,
Encore, la bête humaine
N’est pas repue de sang
Et l’on flotte dans le vent,
Et l’on flotte dans le vent.
Je dis, Quand sera-t-il?
Quand l’homme, enfin, saura
Vivre sans tuer
Et le vent s’apaisera,
Et le vent s’apaisera.
Je dis, Quand sera-t-il?
Quand l’homme, enfin, saura
Vivre sans tuer
Et le vent s’apaisera,
Et le vent s’apaisera.
Auschwitz (Gesang des Kindes im Wind)
Zusammen mit Tausenden
Bin ich durch den Kamin
Weggeflogen, als ich noch ein Kind
War, und jetzt bin ich im Wind,
Und jetzt bin ich im Wind.
In Auschwitz schneite’s so stark,
Der Rauch ging langsam auf
Im kalten Wintertage
Und jetzt bin ich im Wind,
Und jetzt bin ich im Wind.
In Auschwitz, wie viele Leute
In der Stille, wie in dem Grabe...
So sonderbar, daß ein Kind
Nicht lächelt in dem Wind,
Nicht lächelt in dem Wind.
Ich frag’ mich, Wie kann ein Mensch
Seinen Bruder so leicht ermorden?
Und dennoch sind Millionen
Zu Staub im Wind zerfallen,
Zu Staub im Wind zerfallen.
Und noch dröhnt die Kanone,
Mit Blute sind diese Unmenschen
Noch nicht satt, und noch
Bläst der Wind uns weg,
Und noch bläst der Wind uns weg.
Ich frag’ euch, Wann wird es sein?
Wann werden die Menschen lernen
Zu leben ohne zu töten,
Und der Wind sich legen wird,
Und der Wind sich legen wird?
Ich frag’ euch, Wann wird es sein?
Wann werden die Menschen lernen
Zu leben ohne zu töten,
Und der Wind sich legen wird,
Und der Wind sich legen wird.
Auschwitz (Canción del Niño en el Viento)
Junto con miles y miles
Yo morí cuando era niño
Pasando por chimeneas
Y ahora estoy en el viento,
Y ahora estoy en el viento.
En Auschwitz caía la nieve,
El humo subía muy lento
En el día frío de invierno
Y ahora estoy en el viento,
Y ahora estoy en el viento.
En Auschwitz que había de gente
Y todos en gran silencio,
Pero, aún no puedo
Sonreír en este viento,
Sonreír en este viento.
Les pido, ¿Cómo pueden
Matar a sus hermanos?
Pero, somos millones
En polvo en este viento,
En polvo en este viento.
Aún zumba el cañón,
Aún no está harta
De sangre la bestia humana,
Y aún nos lleva el viento,
Y aún nos lleva el viento.
Les pido, ¿Cuándo será?
¿Y cúando aprenderán
A vivir sin matar,
Y el viento se aplacará?,
Y el viento se aplacará.
Les pido, ¿Cuándo será?
¿Y cúando aprenderán
A vivir sin matar,
Y el viento se aplacará?,
Y el viento se aplacará.
Auschwitz (Gezang van het kind in de wind)
Bij duizenden zijn kinderen
Door de schoorsteen weggevlogen
En zo ben ik ook, in de rook,
En nu ben ik in de wind,
Nu ben ik in de wind.
Het sneeuwde in Auschwitz,
De rook ging langzaam op
In de koude winterdag
En nu zijn we in de wind,
Nu zijn we in de wind.
In Auschwitz, hoeveel mensen!
Men allemaal in ‘t zwijgen...
Zo raar, dat een kind
Niet glimlacht in de wind,
Niet glimlacht in de wind.
Ik vraag mij, hoe kan een mens
Zijn broeder zo licht doden?
Niettemin zijn miljoenen
In wind opgegaan,
In wind opgegaan.
Nogmaals dondert het kanon,
Met bloed zijn deze onmensen
Niet nog verzadigd,
En nog zijn we in de wind,
En nog zijn we in de wind.
Ik vraag mij, wanneer zal’t zijn?
Wanneer zullen we leren
Te leven zonder te doden,
En de wind ophouden zal,
En de wind ophouden zal.
Ik vraag mij, wanneer zal’t zijn?
Wanneer zullen we leren
Te leven zonder te doden
En de wind ophouden zal,
En de wind ophouden zal.
Blocco 2: Portoghese, Russo, Polacco, Rumeno, Catalano, Greco
Auschwitz (Canção do Menino no Vento)
Morrei como milhares
E ainda era menino,
Passei pela chaminé
E agora estou no vento,
E agora estou no vento.
Em Auschwitz caia a neve,
O fumo subia lento
Naquele dia frio de inverno
E agora estou no vento,
E agora estou no vento.
Em Auschwitz, quanta gente
Num só, grande silêncio,
Ainda, porém, não sei
Sorrir neste vento,
Sorrir neste vento.
Eu digo, Como podem
Matar os seus irmãos?
Porém, somos milhões
Em pó neste vento,
Em pó neste vento.
Ainda ronca o canhão,
Ainda não está farta
De sangue a besta humana
E ainda nos leva o vento,
E ainda nos leva o vento.
Eu digo, Quando será?
E quando aprenderão
A viver sem matar
E o vento se acalmará,
E o vento se acalmará.
Eu digo, Quando será?
E quando aprenderão
A viver sem matar
E o vento se acalmará,
E o vento se acalmará.
Aušvits (Pèsnja rebjònka v vètre)
Ja umrèl rebjònkom,
Vmeste s tysjàchami,
Ja vylètel v trubù,
I tèper’ ja tam - v vètre,
I tèper’ ja tam - v vètre.
V Àušvitse šël gustòj sneg,
I dym medlènno výšël
V holòdnoj zìmnij den’,
I tèper’ my tam - v vètre,
I tèper’ my tam - v vètre.
V Àušvitse, skòl’ko ljudèj
V grobòvom molchànii,
Êto strànno, ja ne mogù
Ulyvàt’sja tam - v vètre,
Ulyvàt’sja tam - v vètre.
Ja spròšu - Kak ty mozhèš’
Ubìt’ svojevò bràtja?
Odnàko - milliòny ljudèj
Tèper’, dym v vètre,
Tèper’, dym v vètre.
Ešcè gremìt orùdie,
Ešcè krov’jù ne sìtyj
Celovecèskij zver’
I ešcè - my v vètre,
I ešcè - my v vètre.
Ja spròšu - Kogdà bùdet?
Kogdà celovèk naucìtsja
Zhit’ v mìre i ne ubìt’
I vèter bùdet stihàt’,
I vèter bùdet stihàt’.
Ja spròšu - Kogdà bùdet?
Kogdà celovèk naucìtsja
Zhit’ v mìre i ne ubìt’
I vèter bùdet stihàt’,
I vèter bùdet stihàt’.
Oswiecim (Piesn dziecka we wietrze)
[NB: Dziekuje Szarego Wilka za poprawki]
Umarlem z tysiacami,
Umarlem dzieckiem
Wylecialem przez komin
I teraz jestem we wietrze,
I teraz jestem we wietrze.
W Oswiecimiu padal snieg
Dym wszedl powoli
W zimny zimowy dzien,
I teraz jestem we wietrze,
I teraz jestem we wietrze.
W Oswiecimiu, ile bylo ludzi
W glebokim milczeniu,
Ale jeszcze nie moge
Usmiechac sie we wietrze,
Usmiechac seê we wietrze.
Pytam was jak moze czlowiek
Zabic swojego brata,
A jednak, miliony ludzi
Sa teraz dymem we wietrze,
Sa teraz dymem we wietrze.
Jeszcze grzmi dzialo,
Jeszcze bestia ludzka
Nie jest krwa syta
I teraz jestesmy wiatrem,
I teraz jestesmy wiatrem.
Pytam was, kiedy bedzie?
Kiedy czlowiek nauczy sie
Zyc w pokoju i nie zabic,
I wiatr bedzie ucichnac,
I wiatr bedzie ucichnac.
Pytam was, kiedy bedzie?
Kiedy czlowiek nauczy sie
Zyc w pokoju i nie zabic,
I wiatr bedzie ucichnac,
I wiatr bedzie ucichnac.
Auschwitz (Cântarea copilului în vânt)
Am murit cu alte sute,
Am murit în copilãrie,
Pasând printr-un cãmin
Si acum eu sunt în vânt,
Si acum eu sunt în vânt.
La Auschwitz cãdea zapada,
Si fumul suia încet
În ziua rece de iarnã
Si acum eu sunt în vânt,
Si acum eu sunt în vânt
La Auschwitz, cât de lume
Si tãcea, ca într-un mormânt,
Nu stiu, încã nu pot
Sã surâd aici’n vânt,
Sã surâd aici’n vânt.
Vã cer, Cum poate omul
Sã omoarã pe fratele sãu
Dar aici suntem milioane
În praf, aici’n vânt,
În praf, aici’n vânt.
Din nou vuieste tunul,
Si încã nu este sãtulã
Cu sânge, bestia omeneascã
Si totii suntem în vânt,
Si totii suntem în vânt.
Vã cer, Când o sã fie
Cã omul va învãta
Sã trãiascã fãrã sã omoarã
Si vântul va înceta,
Si vântul va înceta.
Vã cer, Când o sã fie
Cã omul va învãta
Sã trãiascã fãrã sã omoarã
Si vântul va înceta.
Si vântul va înceta.
Auschwitz (Canció del nen en el vent)
Morí amb altres mils,
Morí quan era nen
Passant per xemeneies
I ara estic en el vent,
I ara estic en el vent.
A Auschwitz queia la neu
El fum pujava lent
En el dia fred d’hivern
I ara ens porta el vent,
I ara ens porta el vent.
A Auschwitz, que havia de gent
I tots en gran silenci,
Però no puc encara
Somriure en aquest vent,
Somriure en aquest vent.
Us dic, Com l’home pot
Matar el seu germà?
Però, som milions
En pols, en aquest vent,
En pols, en aquest vent.
El canó ressona encara,
Encara no està sadolla
De sang, la bèstia humana
I encara ens porta el vent,
I encara ens porta el vent.
Us dic, Quan serà
Que l’home aprendrà
A viure sense matar
I el vent s’aplacarà,
I el vent s’aplacarà.
Us dic, Quan serà
Que l’home aprendrà
A viure sense matar
I el vent s’aplacarà,
I el vent s’aplacarà.
Áousvits (To tragoúdhi tou pedhioú ston ánemo)
Péthana mazí me hiliádhes,
Ótan ímoun pedhí
Pernóndas ap'to fougáro
Ke tóra íme ston ánemo,
Ke tóra ime ston ánemo.
Se Áousvits épefte hióni,
O kapnós anévene argá
Stin krýa méra himóna
Ke tóra íme ston ánemo,
Ke tóra íme ston ánemo.
Se Áousvits pósos kósmos
Se nekrikí siyí,
Ki egó dhe boró tóra
Na hamoyeláso
S'aftón ton ánemo.
Sas rotó, Pos boríte
Na skotósete tous adhelfoús sas,
Ki ómos, ímaste hiliádes
Se skóni ston ánemo,
Se skóni ston ánemo.
Ke vrondoún ta kanónia,
Akómi dhe hórtase m'éma
O anthrópinos ktínos
Ki akóm'ímastan ánemos,
Ki akóm'ímastan ánemos.
Sas rotó: Póte tha yíni,
Ke póte tha máthoume
Na zoume stin iríni
Ki o ánemos tha irémisi,
Ki o ánemos tha irémisi.
Sas rotó: Póte tha yíni,
Ke póte tha máthoume
Na zoume stin iríni
Ki o ánemos tha irémisi,
Ki o ánemos tha irémisi.
Blocco 3: Versioni in Svedese, Danese, Norvegese, Islandese, Ceco, Bulgaro, Ungherese e Serbocroato
Auschwitz (Sången om barnet i vinden)
Jag dog liksom tusenden,
Jag dog i min barndom
I rök genom skorstenen,
Nu flyger jag i vinden,
Nu flyger jag vinden.
I Auschwitz föll snön i flingor
Och röken gick upp så långsamt
På den kalla vinterdagen,
Nu flyger jag i vinden,
Nu flyger jag i vinden.
I Auschwitz var vi så många
Sittande i gravlik tystnad,
Det är så, och inte ännu
Kan jag le här, i vinden,
Kan jag le här, i vinden.
Jag undrar, hur kan en människa
Slakta sina bröder?
Dock här är vi miljoner
Som i rök flyger i vinden,
Som i rök flyger i vinden.
Och ännu dundrar kanoner,
På blod är människodjuret
Inte ännu mätt, och ännu
Flyger vi alla i vinden,
Ännu flyger vi i vinden.
Jag undrar, När då skall
Människor lära sig leva
I fred, utan att döda
Och vinden skall lägga sig,
Och vinden skall lägga sig.
Jag undrar, När då skall
Människor lära sig leva
I fred, utan att döda
Och vinden skall lägga sig,
Och vinden skall lägga sig.
Auschwitz (Sangen om barnet i vinden)
Jeg døde i min barndom
Med andre i tusindvis
I røg gennem skorstenen,
Nu flyver jeg i vinden,
Nu flyver jeg i vinden.
I Auschwitz faldt sneen i fnug,
Så langsomt gik røgen op
På den kalde vinterdag
Nu flyver jeg i vinden,
Nu flyver jeg i vinden.
I Auschwitz var vi så mange
Siddende i gravstilhed,
Det er så, men ikke endnu
Kan jeg smile i vinden,
Kan jeg smile i vinden..
Jeg siger: Hvor kan en menneske
Slagte sine brødre?
Dog her er vi millioner
I røg flyvende i vinden,
I røg flyvende i vinden.
Og endnu tordner kanoner,
På blod er menneskedyret
Ikke endnu mæt, og endnu
Flyver vi alle i vinden,
Endnu flyver vi i vinden.
Jeg siger, Hvornår vil
Mennesker lære at leve
I fred, uden at døde
Og vinden vil lægge sig,
Og vinden vil lægge sig.
Jeg siger, Hvornår vil
Mennesker lære at leve
I fred, uden at døde
Og vinden vil lægge sig,
Og vinden vil lægge sig.
Auschwitz (Sangen om barnet i vinden)
Jeg døde i barndommen
Med andre i tusenvis
I røyk gjennem skorsteinen,
Og nu flyr jeg i vinden,
Og nu flyr jag vinden.
I Auschwitz falt snøen i fnugg,
Så langsomt gikk røyken opp
På den kalde vinterdagen
Og nu flyr jeg i vinden,
Og nu flyr jeg i vinden.
I Auschwitz så mange mennesker
Som sitter i gravstillhet,
Det er så, men ikke ennå
Kan jeg smile i vinden,
Kan jeg smile i vinden.
Jeg sier, hvor kan en menneske
Slakte brødrene sine?
Dog her er vi millioner
Som i røyk flyr i vinden,
Som I røyk flyr i vinden.
Og ennå tordner kanoner,
På blod er menneskedyret
Ikke ennå mett, og ennå
Flyr vi alle i vinden,
Og ennå flyr vi i vinden.
Jeg sier, Når vil mennesker
Lære å leve i fred,
Å leve uten å døde
Og vinden vil legge seg,
Og vinden vil legge seg.
Jeg sier, Når vil mennesker
Lære å leve i fred,
Å leve uten å døde
Og vinden vil legge seg,
Og vinden vil legge seg.
Auschwitz (Söngur barnsins í vindinum)
Ég dó með öðrum þúsundum,
Ég dó í barnsaldri
Í reyk gegnum skorsteini
Og nú flýg ég með vindinn,
Og nú flýg ég með vindinn.
Í Auschwitz féll snór í flygsum,
Reykurinn gékk upp svo hægt
Í kalda vetrardeginum
Og nú flýg ég með vindinn,
Og nú flýg ég með vindinn.
Í Auschwitz voru svo mörg,
En öll í djúpri grafþögn,
Og ég get ekki brosað.
Ég flýg í reyk með vindinn,
Ég flýg í reyk með vindinn.
Mig undrar hve maður getur
Drepið bræður sína,
Ennþá eru miljónir
Í reyk í vindinum,
Í reyk í vindinum.
Ennþá drynja byssurnar,
Ennþá er mannskepnan
Ekki blóði södd, ennþá
Fljúgum við með vindinn,
Ennþá fljúgum við með vindinn.
Mig undrar, hvenær lærir
Maður að lífa í friði
Án þess að drepa menn
Og vindur hættir þá,
Og vindur hættir þá.
Mig undrar, hvenær lærir
Maður að lífa í friði
Án þess að drepa menn
Og vindur hættir þá,
Og vindur hættir þá.
Ošvecím (Písen dítete v vetru)
Zemrel jsem s jinými tisíci,
Zemrel jsem v detských letech,
Vylétal jsem pres komín
A ted’ jsem v vetru,
A ted’ jsem v vetru.
V Ošvecíme padal sníh,
Kour výšel pomalu
V chladný zimní den
A ted’ jsme v vetru,
A ted’ jsme v vetru.
V Ošvecíme to býlo lidí,
V hlubokém mlcení,
Ale ješte nemuzu
Se usmívat v vetru,
Se usmívat se v vetru.
Ptám vas jak muze clovek
Zabít svého bratra,
A prece miliony lidí
Jsou ted’ kourem v vetru,
Jsou ted’ kourem v vetru.
Ješte hrmí delo,
Ješte zvíre lidské
Není krví syté,
I ted’ jsme vetrem,
I ted’ jsme vetrem.
Ptám vas, kdy bude?
Kdy clovek naucí se zít
V míre a nezabít
A vítr bude polevit,
A vítr bude polevit.
Ptám vas, kdy bude?
Kdy clovek naucí se zít
V míre a nezabít
A vítr bude polevit,
A vítr bude polevit.
Aušvits (Pesentà na déteto vëv vjátëra)
Az úmrjah káto déte,
Az úmrjah káto hiljádi
V dim iz-préz komína
I séga sëm vëv vjátëra,
I séga sëm vëv vjátëra.
V Àušvits valéše snjag,
Dimët se dígaše bávno
V studénija zímen den,
I séga sme vëv vjátëra,
I séga sme vëv vjátëra.
V Àušvits kólko mnógo hóra
V gróbnoto mëlchanie,
Stránno e, az ne móga
Da se usmíhvam vëv vjátëra,
Da se usmíhvam vëv vjátëra.
Az pítam, kak mózhe chóvek
Da ubíva svója brat,
Vse pak níe sme milióni
V dim tuk vëv vjátëra,
V dim tuk vëv vjátëra.
I gërmi óšte orëdieto,
Óšte ne e sit na krëv
Choveskijët zvjar
I óšte níe sme vëv vjátëra,
I óšte níe sme vëv vjátëra.
Az pítam - kogá šte bëde?
I kogá chovékët šte naucháva
Da zhívee i da ne ubíva
I vjátërët šte utíhva,
I vjátërët šte utíhva.
Az pítam - kogá šte bëde?
I kogá chovékët šte naucháva
Da zhívee i da ne ubíva
I vjátërët šte utíhva,
I vjátërët šte utíhva.
Ausvíc (A szélben levõ gyermek dala)
Más ezerrel együtt haltam meg,
Gyermekkoromban haltam meg
A kéményen keresztüljárva
És most a szélben vagyok,
És most a szélben vagyok.
Ausvícben nagyon havazott,
Lassan mennybe szállott
A füst a kemény télnapon
És most a szélben vagyunk,
És most a szélben vagyunk.
Ausvícben sok ember volt
Fájdalmas és síri csendben,
Ez furcsa, itt a szélben
Még nem mosolyoghatok,
Még nem mosolyoghatok.
Én kérem, hogy ölheti
Az ember a testvérét,
Mégis a szélben vannak
Milliók füstben és porban,
Milliók füstben és porban.
És még dörög az ágyú,
Még nem vérrel torkig
A vérszomjas emberállat
És még a szélben vagyunk,
És még a szélben vagyunk.
Én kérem, mikor ez lesz?
És mikor tanul az ember
Ölés nélkül békén élni
És el fog állni a szél,
És el fog állni a szél.
Én kérem, mikor ez lesz?
És mikor tanul az ember
Ölés nélkül békén élni
És el fog állni a szél,
És el fog állni a szél.
Aušvic (Pjesma djeteta u vjetru)
Umro sam kao dijete,
Umrli smo na hiljade
Odletjeli smo preko dimnjaka
I ja sam sada u vjetru,
I ja sam sada u vjetru.
U Aušvicu padao snijeg,
I dim uzašao sporo
U studeni zimski dan
I mi smo sada u vjetru,
I mi smo sada u vjetru.
U Aušvicu kao bilo ljudi
U mtrvoj tišini,
Ne znam, još ne mogu
Se smiješiti u vjetru,
Se smiješiti u vjetru.
Pitam, kako moze covjek
Ubiti svojeg brata?
A ipak mi smo hiljade
U prahu ovdje u vjetru,
U prahu ovdje u vjetru.
Još gruvaju topovi,
Još nije covjecji zvijer
Sit naše krvi,
I još mi smo u vjetru,
I još mi smo u vjetru.
Pitam vas, kad covjek
Nauciti ce se cemu,
Da zivje a da ne ubije
I vjetar se ce stišati,
I vjetar se ce stišati.
Pitam vas, kad covjek
Nauciti ce se cemu,
Da zivje a da ne ubije
I vjetar se ce stišati,
I vjetar se ce stišati.
TORNA ALLA PAGINA PRINCIPALE / BACK TO MAIN PAGE